.    úvod     aktuality     klub     kalendár     preteky     komentáre     foto     modely     história     fotoarchiv     

2.4 hodin - 18.8.2018 - Česká Lípa
Zdeněk Jaroš (převzato z webu MRC Česká Lípa)
Druhý ročník vytrvalostního závodu týmů "2.4 hodin" jsme původně nechtěli pořádat. Naše "domácí" autodráha je na dlouhý závod krátká a také jsou problémy se sestavováním posádek. Když se o našem úmyslu, že závod nechceme pořádat, dozvěděl vítěz minulého ročníku Laco Koterba, napsal nám něco v tom smyslu "...keď konečne niečo vyhrám, tak to chcete zrušiť..?!" Proti tomu se nadalo nic namítnout, dali jsme se tedy přemluvit a konal se druhý ročník 2.4 hodinovky. Ještě doplním, že Laco vyhrál podruhé, takže dobře věděl proč chce, aby se závod uskutečnil :-).

Vytrvalostní závod dvoučlenných týmů, se jel na 4x36 minut (2.4 hodiny). Závodilo se s modely Slot.it Gr.C (prototypy závodních aut "LeMans"). Na startu se sešlo stejně jako v minulém ročníku 7 posádek z Revúce, Púchova, Jablonného v Podještědí, Hradce Králové, Mostu a České Lípy. Proti minulému ročníku se na poslední chvíli změnilo složení posádek klubů MAC Revúca a MRC Česká Lípa. Domácí Eva Jarošová nestartovala kvůli pochroumané noze s Radem Johanem a tak závodníci z Revúce Johan/Koterba vytvořili jednu posádku. "Horký" favorit závodu nebyl žádný. Na vítězství mohlo tentokrát "papírově" dosáhnout asi pět týmů, takže se dal očekávat dramatický závod s těsnými výsledky.

Závodit se začalo v sobotu úderem desáté hodiny. 2 minutovou kvalifikaci, ve které se soutěží o nejlepší čas na jedno kolo a týmy se podle toho rozdělí do skupin, vyhrála domácí posádka Jarošová/Jaroš. Druhá byla posádka Johan/Koterba, třetí byl tým Němeček/Kačírek a poslední se do skupiny "A" dostal "smíšený" česko-slovenský tým Veselý/Kumičak. Další posádky startovaly ve skupině "B".

Závod měl podle předpokladu napínavější průběh než loňský ročník. Po první 36 minutové jízdě byl v čele tým Němeček/Kačírek, druhý se ztrátou 2 kol byl slovenský tým Johan/Koterba, třetí tým Šostek/Zajíček už měl ztrátu 11 kol na vedoucí tým a na čtvrtém místě byla překvapivě posádka složená z "nováčků" Aulický/Mitscherling.

Po dalších 36 minutách navýšila posádka Němeček/Kačírek náskok na 5 kol na tým Koterba/Johan, který se v té chvíli dělil o druhé místo s posádkou Šostek/Zajíček. Na čtvrté místo se dotáhl domácí tým Jarošová/Jaroš, který poslechl radu Standy Němečka a zvýšil napětí na 14V. To přineslo jako bonus nejrychlejší kolo v závodě 5.987 sec. což je také absolutní rekord dráhy.

Po třetí jízdě se změnilo pořadí v čele závodu. Rado Johan konečně zrychlil a Laco Koterba se konečně uklidnil. Začali jezdit rychlá kola a "odskočili" týmům na druhém místě o 14 kol. O druhé místo se dělily posádky Němeček/Kačírek a domácí Jarošová/Jaroš. Na čtvrtém místě byla posádka Kumičak/Veselý, která výrazně zrychlila proti začátku závodu. V druhé polovině závodu začaly mít technické problémy posádky, které podcenily přípravu modelů. Tým Němeček/Kačírek přemazal kola a měl problémy s ovladatelností modelu, mladíkům Zedníček/Antoško odpadl kabel od vodítka a tým Šostek/Zajíček měl problémy s motorem. Na skupinu "B" byl chvílemi žalostný pohled, protože po dráze jezdilo dlouhou dobu jen jedno autíčko.

V poslední jízdě už tým Johan/Koterba pouze kontroloval svoje vedení. Na dalších místech to ale bylo dramatické. Tým Němeček/Kačírek kvůli problémům s pneumatikami stále zpomaloval a tak se na druhé místo dostala domácí posádka Jarošová/Jaroš. Ze čtvrtého místa doslova letěla dopředu posádka Kumičak/Veselý. Před koncem závodu předjeli o tři kola Němečka/Kačírka a myslím, že Eva byla ráda, že závod skončil ve chvíli, kdy měla na Martina Kumičaka ještě 2 kola náskok.

Všichni jsme si oddechli, když po 144 minutách (2,4 hodiny) závod skončil. Vzhledem k velkému horku trvalo tentokrát trochu déle, než vychladly emoce některých závodníků, kteří dopadli hůř, než čekali. Vyhlášení výsledků a předávání cen proběhlo bez Alenky Kuchařové rychle a bez polibků. Na závěr bych chtěl poděkovat kamarádovi Karlu Musilovi za to, že proseděl v horkém letním počasí celý den u počítače a sledoval, jak se pár zpocených bláznů honí po autodráze. Také musím poděkovat "náhradní" barmance Barboře za obsluhu a zásobování. Myslím, že Barboru navzdory její malé postavě nikdo za barem nepřehlédl :-).